Sněhuláci

Sněhulák na terase budovy Sněhulák nemusí vždy symbolizovat lidskou postavu, zde např. v podobě králíka Atypický sněhulák - postava sedící na lavičce Ilustrace ke knize pro děti Die Welt im Kleinen z roku 1867 Tající sněhulák na okenní římse Obří sněhulák v horském středisku St. Anton am Alberg

Sněhulák je figura vytvořená ze sněhu, která obvykle zobrazuje stylizovanou lidskou postavu. Obvykle tvoří sněhuláka tři sněhové koule různé velikosti, které jsou poskládány na sebe. Největší sněhová koule je na zemi a tvoří nohy sněhuláka, nejmenší koule je na vrcholu a představuje hlavu. Obličej sněhuláka (ústa a oči) většinou tvoří tmavé kamínky nebo kousky uhlí, mrkev představuje nos. Někdy se připojují z boku dvě menší koule jako ruce. Na hlavu sněhuláka se pokládá starý hrnec jako klobouk, do stylizované ruky se vkládá pometlo nebo koště. Někdy se kolem krku sněhuláka uvazuje šála. Sněhulák může být velmi malý nebo může dosahovat velikosti i několika metrů. Závisí to na velikosti a počtu sněhových koulí.

Stavění sněhuláků patří mezi poměrně staré tradice, nicméně kdy přesně lidé začali stavět skulptury ze sněhu, je však zcela neznámo. První písemné zmínky o sněhulácích lze nalézt už v 16. století, a to přímo u Shakespeara.

Sněhulák byl zpopularizován v průběhu 18. století. V roce 1770 se v jedné knížce pro děti vydané v Lipsku poprvé objevuje jeho název (Schneemann). Pravděpodobně nejstarší vyobrazení sněhuláka je na mědirytině Daniela Chodowieckého, kde je znázorněn jako personifikace zimy a třeskutého mrazu, maje přitom hrozivý výraz ve tváři a koště v ruce.

V 19. století se pozvolna začal měnit přístup lidí k zimě, která již neznamenala jen čas strádání, a sněhulák se tak ve vyobrazeních tohoto ročního období objevuje výrazně častěji. V této době také získal vizáž "normálního člověka", svůj charakteristický tvar a přívětivý výraz. Stal se oblíbenou dětskou zábavou a motivem ilustrací pro děti.

Zdá se, že obraz přátelského symbolu zimy ovlivnila koncem 19. století i rostoucí popularita vánočních pohlednic a novoročenek, na nichž byl často umístěn. Po roce 1900 se začal objevovat také jako figurka na vánočním stromečku a později začal být také využíván k reklamním a propagačním účelům.

Dnes se sněhulák zcela běžně vyskytuje ve všemožných oblastech kultury a komerce.